Úterý 17.07. 2018 Praha 20:54New York 14:54Londýn 19:54Frankfurt 20:54Moskva 22:54Hong Kong 02:54Tokio 03:54

Mikroekonomie

Ekonomie

-          věda zabývající se ekonomikou

-          věda o volbě

-          o rozhodování, jak využít vzácné výrobní zdroje (výrobní faktory) s alternativním použitím k výrobě různých statků a služeb a jak lidé rozhodují o rozdělování vyrobených komodit mezi různé osoby a skupiny ve společnosti

 

Ekonomika - někdy také hospodářství, je výkaz výsledku hospodaření vybraného subjektu, kterým může být právnická osoba, podnikatel (akciová společnost, s.r.o.), ale také samotný stát nebo státní organizace, nebo samotný jednotlivec jako občan, nebo živnostník. Představuje vědu, která se zabývá chováním subjektů k financím a jak se následně jednotlivé kroky subjektů ekonomicky projevují

 

Ekonomické statky

  • vzácné - půda, nerostné suroviny – ropa, uhlí, drahé kovy a vše, co bylo vyrobeno
  • volné - vztahují se k prostoru, času, podmínkám například písek a voda

 

základní pojmy z ekonomie

-     výrobní faktory: práce, půda, kapitál, které představují vstupy do výroby, kde práce a půda jsou primární

-     důchody z výrobních faktorů – zpravidla domácnostem a dále firmy a stát

-     cena práce – ohodnocuje kvalitu práce, například hodinová sazba

-     cena půdy – sazba pozemkové renty, zisky získané z půdy

-     cena kapitálu – úroková míra, plyne zisk v podobě úroku

-     alternativní náklady – příležitostní náklady, neboli výnos nejlepší nerealizované alternativy za použití stejných zdrojů (ušlá mzda)

-     (pře)rozdělování – jedna z ekonomických činností člověka

-     ekonomické činnosti: výroba, rozdělování, směna, spotřeba

-     výroba – vstupy na výstupy

 

Mikroekonomie - část ekonomie, která se zabývá jednotlivými ekonomickými subjekty

 

Formy výroby

  • změna podstaty vstupu
  • probíhající v čase
  • prostor např. doprava

 

Rozdělování

  • příkazem
  • podle postavení (zvykové)
  • tržní (trhem)

 

Spotřebasoučasná a budoucí (investice)

 

Ekonomie je věda společenská

1)      pozitivní ekonomie hlavního proudu: snaží se popsat a pochopit realitu, základní zákonitosti ekonomického systému, ale nezabývá se tím, jak by to mělo být; klade si za cíl: být hodnotou je neutrální;

2)      normativní ekonomie: popisuje fungování systému a zabývá se tím, jaký by měl systém být » obsahuje hodnotící soudy; marxismus;

 

 

Historický přístup k ekonomii

-          věda od 18.století;

-          starověk: Platón, Aristoteles » řešení v rámci filosofie;

-          středověk: řešení z pohledu církve (Tomáš Akvinský), scholastika;

-          novověk: vědy se emancipovaly od církve; protestanství, kalvinismus » základ pro vznik kapitalistických vztahů;

-          17.-18.st. – merkantilisté (zabývali se tím, kde vzniká bohatství), tvrdí, že hlavním činitelem je stát;

-          Fyziokraté – myšlenka volného obchodu; bohatství je v půdě; „laissez faire“ – nechte nás konat » stát by neměl zasahovat do obchodu;

-          Adam Smith – považován za zakladatele ekonomické vědy, původně přednášel o morální filosofii; jeho pojem: neviditelná ruka trhu (tržní síly) – původně tím myslel vyšší mravní řád okolo trhu, podle kterého musí trh fungovat, nějaká pravidla, kterým trh podléhá;

-          Marxismus – 1867-1894, Kapitál;

-          30.léta 20.stol. = krize » Keynes (Obecná teorie zaměstnanosti, úroku, peněz), přichází s myšlenkou intervencionismu;

 

Trh a tržní mechanismus

Trhy a typy trhů

-     Trh: místo střetu nabídky s poptávkou, prostřednictvím předávání statků vzniká cena; 

-     Tržní mechanismus: principy fungování; systém střetávání nabídky s poptávkou;

-     Trh: důsledkem specializace, následkem je dělba práce;

-     Trh vznikl na určitém stupni rozvoje dělby práce;

-     dílčí trhy – jeden druh zboží;

-     agregátní trhy – všechno zboží;

-     tržní subjekty – domácnosti, firmy, stát, zahraničí (mikro se zabývá domácnostmi a firmami);

 

Specializace

  • na činnosti
  • jednotlivé operace výrobního procesu

 

Typy trhů - teritoriální rozdělení: místní, lokální, národní, mezinárodní, celosvětové....

 

Trhy podle předmětu koupě a prodeje

  • finančnípůjčky peněz » kapitál ve formě peněz (cenné papíry); kapitálové statky – budovy, stroje;
  • trhy práce; výrobní faktory » trhy se vstupy;
  • trh výrobků a služeb;

 

Kapitál                                                         

1)      finanční (peníze, cenné papíry)

2)      kapitálové statky

3)      lidský kapitál

 

Domácnosti

-          vstupují na trh výrobků a služeb;

-          na straně poptávky;

-          vlastní výrobní faktory, ze kterých jim plynou důchody;

 

Elementy tržního mechanismu

1)      poptávka

2)      nabídka

3)      cena

4)      konkurence – motor celého systému, bez něhož by systém nefungoval;

 

Poptávka (D)

-          vztah mezi cenou a poptávaným množstvím;

-          množství zboží, které jsou spotřebitelé ochotni a schopni nakupovat při různých cenách;

-          vztah ceny a poptávaného množství je nepřímo-úměrný » zákon klesající poptávky;

-          pro určitou cenu existuje poptávané množství;

 

Formy poptávky

1)      individuální (dvě pojetí):

a)      poptávka z pozice poptávajícího po nějakém statku

b)      poptávka po produkci jedné firmy

2)      dílčí (tržní) poptávka – po jednom druhu zboží;

3)      agregátní poptávka – po všem zboží;

 

Posun po křivce poptávky a posun křivky poptávky

 

Faktory ovlivňující poptávané množství:

1)      faktory ovlivňující pouze poptávané množství » cena; při vzrůstu ceny klesne poptávané množství, což má za následek 2 efekty (každá cenová změna = součet těchto dvou efektů):

a)      substituční efekt – roste cena a zboží se stává dražší a je tudíž nahrazováno levnějším;

b)      klesá reálná hodnota peněz jejich majitele, vzroste-li cena statku = důchodový efekt;

2)      faktory, které působí na celou poptávku (kvantifikovatelné/nekvant.)

a)      důchod spotřebitele – různé statky různě reagující:

  1. normální statky – zvýší se důchod, zvýší se jejich spotřeba, dále se dělí na nezbytné (primární potřeby) a luxusní (dovolená);
  2. méněcenné statky (inferior goods)– reagují opačně » čím víc mám peněz, tím nižší bude spotřeba;

b)      ceny ostatních statků

  1. nezávislé statky;
  2. substituty – vzájemně se nahrazují (dokonalý substitut » nepoznáme rozdíl);
  3. komplementylyže / vázání nebo auto / benzín --- to jsou tzv. dokonalé komplementy;

c)      specifické faktory (vkus, pohlaví) – preference spotřebitele, očekávání;

d)     elasticita » pružnost = míra reakce spotřebitelů (nakupujících) na změnu podmínek trhu; cenová elasticita je citlivost reakce spotřebitele na změnu ceny

 

Elasticita

Faktory působící na cenovou elasticitu

1)      povaha statku (luxusní / nezbytné);

2)      dostupnost a blízkost substitutu;

3)      podíl výdajů na daný statek a důchod spotřebitele;

4)      čas (čím delší čas, tím větší elasticita);

5)      vymezení trhuužší trh = větší elasticita (blízké substituty);

 

Definice elasticity: procentuální změna poptávaného množství ku procentuální změně ceny; uvádí, o kolik % se změní poptávané množství, když se cena (P) změní o 1%;

 

Koeficient cenové elasticity (Epd)

-          Oblouková elasticita E (měří E mezi dvěma body) = Epd = %∆ Qd / %∆ P = ( Q2 – Q1 / (Q2 + Q1)/2 ) / ( P2 – P1 / (P2+P1)/2 ) = (∆Q / ∆P) * (průměr P / průměr Q)

-          Elasticita v bodě = Epd = %∆ Qd / %∆ P = (∆Q / ∆P) * P1/Q1 – tj. podíl souřadnice bodu;

 

Varianty elasticity

-          |Epd| > 1 » mírný nárůst ceny, prudký pokles poptávaného množství – velký odliv spotřebitelů » pojem elastická poptávka (roste cena, klesá celkový příjem TR);

-          |Epd| < 1 » prudký nárůst ceny vyvolá mírný pokles poptávaného množství » pojem neelastickáá poptávka (roste cena a roste i TR), v případě léků;

-          |Epd| = 1 » mírný nárůst ceny s sebou nese mírný pokles poptávaného zboží » pojem jednotková elasticita (roste cena, ale TR zůstává stejný);

 

 

Nabídka (S)

-          taková množství zboží, která jsou výrobci ochotni nabízet při různých cenách;

-          zvýšení ceny s sebou přináší zvýšení množství nabízeného zboží » zákon rostoucí nabídky (přímý vztah);

 

Druhy nabídky

1)      individuální nabídka » jednoho výrobce;

2)      dílčí nabídka » 1 výrobek, 1 druh;

3)      agregátní » celková;

 

Faktory ovlivňující nabídku

1)      cena – ovlivňuje změnu nabízeného zboží;

2)      výrobní náklady – ovlivňují celou nabídku;

3)      ceny alternativních výrobků (při vyšším množství koláčů klesá nabídka bucht);

4)      ceny výrobků, které jsou výsledkem jednoho výrobního procesu » při zvýšení ceny koksu se zvýší cena svítiplynu;

5)      specifické faktory – počasí, očekávání výrobců;

 

Cena (P)

-     Rovnovážná cena » když nabídka = poptávka;

-     Tržní cena = skutečná reálná cena;

-     Cena – kvantitativní poměr, ve kterém směňuji statky vyjádřené penězi;

-     Na trhu je vyšší cena než rovnovážná » cenový práh;

-     Cenový strop = Qs < Qd » nárůst ceny;

 

Konkurence

-          střetávání zájmů;

-          podle toho, kdo je účastníkem:

a)      na straně nabídky

b)      na straně poptávky

c)      konkurence napříč trhem (mezi nabídkou a poptávkou);

 

Konkurence na straně nabídky

1)      cenová (dumpingová cena = nižší než N);

2)      necenová – např.kvalita, reklama, poskytování služeb k výrobku, obal;

-          konkurence ve smyslu organizace trhu (velikost a množství výrobců, homogenní či diferenc.produkt);

-          např.nedokonalá konkurence;

-          konkurence je ovlivněna poptávkou (co? Jak? Pro Koho?);

-          výrobci řeší, jak se bude vyrábět;

-          rozdělování za důchody (pro koho?);

-          trh selhává a to se projeví:

a)      neefektivností (nedokonalá konkurence)

b)      nerovností (důchody)

c)      nestabilitou (vlastnost trhu)

 

Formování poptávky na trhu výrobků a služeb

-     poptávají domácnosti, nabízejí firmy...

-     předpoklad: běžný spotřebitel: spotřebitel se chová racionálně » maximální pokrytí potřeb s vynaložením minimálních nákladů N » maximalizace užitku

 

 

 

Užitek = míra (pocit) uspokojení ze spotřeby a to:

a)      celkový (total utility) – tím větší, čím více spotřebujeme; vyšší kvalita;

b)      mezní (marginal utility) – závisí na vzácnosti; čím vzácnější, tím vyšší mezní užitek; čím naléhavější potřeba, tím vyšší m.užitek; platí zde zákon klesajícího mezního užitku;             

 

Mu = ∆Tu / ∆Q

 

Optimum spotřebitele při spotřebě jednoho statku

-          Mezní užitek se rovná ceně » Mu = P;

-          Dodatečný užitek s cenou, kterou musíme zaplatit;

-          P > Mu » ↓Q

-          P < Mu » ↑Q

-          Více statků:

-          Zákon stejných Mu » spotřebitel spotřebovává daný statek tak dlouho, dokud se Mu posledního spotřebovaného statku nevyrovná s Mu poslední vynaložené jednotky na všechny ostatní;

-          Mux / Px ↓P » ↑Q;

-          X ← Mux/Px > Muy / Py » při vyšší spotřebě X dojde k vyrovnání;

-          Mux / Px P » Q;

 

Optimum při spotřebě více statků

Ordinalistická verze

-          rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu neměřitelného užitku;

-          máme kombinaci statků, které nám přináší stejný užitek (indiferentní) bez ohledu na rozpočet;

-          Indiferenční analýza = spotřebitel je schopen vytvořit pořadí spotřebitelských košů podle užitečnosti;

-          Indiferenční křivka = všechny kombinace statků, které přináší stejnou užitečnost bez ohledu na rozpočtové omezení;

MRS = ∆Y / ∆X = Mux / Muy

 

-     Směrnice = MRS (marginal rate of substitution) » mezní míra substituce (vynahradím to,co je na ose x);

-     Mezní užitky se mění, celkový užitek je konstantní;

-     Konvexní tvar křivky » preference (oba statky jsou žádoucí), platí zákon klesající míry mezní substituce (klesá mezní užitek);

-     Další vlastnosti: čím je křivka vzdálenější od počátku, tím vyšší je užitek; klesající křivka = jsme nenasytní; nemohou se protnout 2 křivky; je jich nekonečno;

 

Linie příjmu (rozpočtu) » budget line

-          všechny kombinace statků vzhledem k příjmu, bez ohledu na užitečnost;

-          I = Px * X + Py * Y » důchod spotřebitele;

-         Y = (I / Py) – (Px * X / Py);

-          Indiferenční mapa = souhrn ind.křivek;

 

Rovnováha spotřebitele

-          linie příjmů je tečnou nejvyšší dosažitelnosti IC;

-          sklon linie příjmů = sklon v daném bodě (MRS) » ∆Y / ∆X = Px / Py = Mux/Muy

  • Mux / Px = Muy / Y

 

Rovnice linie rozpočtu        

-     I = Px * X + Py * Y

-     ∆Y / ∆X = Px / Py

-     indiferenční křivky znázorňují naše preference

 

Směrnice indiferenční křivky

-     MRS = ∆Y/∆X (Marginal rate of substitution)

-     ∆Y = 0

-     ∆Y * Muy = ∆X * Mux

MRS = Mux / Muy

 

-     Tržní poptávka = součet individuálních poptávek;

-     Analýza firmy » chování firmy, formování nabídky na trhu výrobků a služeb;

-     Pro ideální kombinaci vstupů je třeba kombinační analýza;

 

4 období vývoje nabídky:

1)      velmi krátké období – firmy nemohou měnit vstupy, protože nabídka se nestačí přizpůsobit;

2)      krátké období – alespoň jeden vstup je fixní » nabídka není dost pružná; výstup roste, ale spíš to ovlivní výšku ceny; působení zákona klesajících výnosů; výnosy z variabilního vstupu, který jediný ovlivní výstup;

3)      dlouhé období – všechny vstupy jsou variabilní, lze je kombinovat a nahrazovat; nefunguje zákon klesajících výnosů; výnos výrobního faktoru = výstup / vstup;

výnosy z rozsahu » vstupy měníme ve stejném rozsahu a dostáváme 3 druhy výnosů z rozsahu:

a)      ↑1%vstupy a výstup ↑2% » rostoucí výnosy z rozsahu

b)      ↑1% vstupy a výstup ↑1% » konstantní výnosy z rozsahu

c)      ↑1% vstupy a výstup ↑klesajícívýnosy z rozsahu

4)      období velmi dlouhé – projev technického rozvoje » vliv variability vstupů + jejich vývoj;

 

Produkční funkce v krátkém období

-          vztah vstupu a výstupu;

-          Q= f(F1, F2....);

-          Výstup je funkcí jednotlivých vstupů;

-          Je to maximální objem produkce, který můžeme s danou kombinací vstupů a použité technologie vyrobit;

 

Pojmy:

1)      celkový fyzický produkt (TPP) – celkové množství produkce, které bylo vyrobeno určitými vstupy; TPP = Q; ze začátku roste konvexně, dokud se prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu, od bodu inflexe se začne projevovat zákon klesajících výnosů;

2)      mezní fyzický produkt (MPP) – jak se změní Q, pokud změním vstup o jednotku;                        MPP = ∆TPP/∆VF (práce); je směrnicí celkového produktu;

3)      průměrný fyzický produkt (APP); APP = TPP / VF » kolik z celkové produkce připadne na jednotku vstupu;

 

Vztah mezi MPP a APP:

MPP > APP » ↑ APP

MPP = APP » obě konstantní / APP dosahuje maxima

MPP < APP » ↓APP

 

Vztah produkční a nákladové funkce v krátkém období

Náklady

-          finanční prostředky vynaložené na vstupy a to:

a)      účetní » explicitní (skutečné),

b)      obětované příležitosti » implicitní;

-          celkové náklady jsou součtem explicitních a implicitních, v ekonomickém pojetí (C = costs);

 

Veličiny

TC = total costs » celkové náklady:

TC = FC + VC (fixní + variabilní – to platí v krátkém období (short run))

MC = marginal costs » směrnice celkových nákladů = jak se změní celkový objem nákladů, když vyrobím ještě jednu jednotku produkce:

MC = (∆TC/∆Q) * (∆VC/∆Q)

AC = average costs;   AC = TC/Q

AC = AFC + AVC

 

Odvození nákladové funkce v krátkém období

-          náklady odvozeny z produkčních funkcí a jsou k nim inverzní (opačný průběh);

-          max MPP = min MC;

 

Dlouhé období

-          produkční a nákladová funkce v dlouhé období (všechny vstupy variabilní);

-          důležitou vlastností zde je substituce vstupu;

-          d.období je maximální objem produkce, který můžeme vyrobit s různými kombinacemi vstupů při dané technologii;

-          druhou důležitou vlastností zde jsou výnosy z rozsahu;

-          Q = f (K,L) » práce a kapitál;

 

Prodejní a nákupová funkce v dlouhém období

-          všechny funkce jsou variabilní » kombinace a substituce vstupů;

-          neplatí zákon klesajících výnosů;

-          Q = f(K,L)

-          K » kapitál

-          L » práce (labour)

 

Izokvanta

-          takové kombinace vstupů, kterými vyrobíme stejný objem výstupu;

-          jedn. izokvanty se nesmí protínat;

-          konvexní;

-          mapa izokvant je zobrazení dlouhodobé produkční funkce;

-          každé izokvantě můžeme přiřadit konkrétní číslo;

 

Sklon izokvanty

-         s = ∆K / ∆L

-          s je směrnice = mezní míra technické substituce (MRTS ~ marginal rate of technical substitution) = technické nahrazení dvou vstupů;

-         MRTS = ∆K/∆L = MPl / MPk

-          nahrazujeme kapitál prací;

-          práce je produktivní, musí vybavit stroje, které jsou jako takové neproduktivní;

-          ∆Q = 0 » na izokvantě;

-          ∆K * MPk = ∆L * MPl;

 

Izokosta

-     TC je linie celkových nákladů;

-     TC = (Pl * L) + (Pk * K);

-     Pl*L = náklady na práci;

-     Pk*K = náklady na kapitál;

-     max.dostupné kombinace vstupů vzhledem k prostředkům, které má firma k dispozici a vzhledem k cenám vstupů;

 

 

 

-     Pk = 3, Pl = 2

-     K= (TC/Pk) – ((Pl*L)/Pk)

-     (Pl*L)/Pk – směrnice;

-     ∆K/∆L = Pl / Pk

-     neříká nic o objemu výroby

 

 

Nákladové optimum

-     ideální kombinace vstupů vzhledem k.......?

-     požadovaný objem produkce s co nejnižšími náklady;

-     Pl/Pk = MPPl / MPPk;

-     Bod E = průnik izokvanty a izokosty;

-     MRTS = MPl/MPk = Pl / Pk » platí pro optimální kombinaci vstupů;

-     MPPk/Pk = MPPl / Pl » pravidlo nejnižších nákladů; u všech spotřebovaných vstupů hledáme ideální kombinaci; neplatí v E;

 

 

 

 

Křivka dlouhodobých nákladů TC (Pk=3, Pl=2)

 

 

 

......z jednotlivých nákladových optim složíme křivku dlouhodobých nákladů;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

......jak vypadá křivka TC.......» záleží na výnosech z rozsahu:

1)      náklady rostou pomalu – rostoucí výnosy z rozsahu;

2)      náklady rostou rychle – klesající výnosy z rozsahu;

 

 

 

 

 

 

Příjmy

TR (celkové příjmy)

-          total revenue;

-          celkové prostředky, které firma získá za prodej svých výrobků;

-          TR = Q*P....v korunách – jinými slovy tržby nebo obrat;

 

 

 

AR (průměrné příjmy)

-     average revenue

-     AR = TR/Q = P

-     AR jsou vždy rovny ceně

 

MR (mezní příjmy)

-     marginal revenue

-     přírůstková veličina;

-     jak se změní TR, když prodáme ještě jeden výrobek;

-     MR = ∆TR / ∆Q

 

AR a MR jsou v Kč / Q, kdežto TR jsou v Kč

 

Vývoj příjmu závisí na tom, zda-li je dokonalá nebo nedokonalá konkurence, náklady nezávisí na typu konkurence;

 

Zisk

-     π = TR – TC ......celkový zisk;

-     zisk na jednotku produkce = průměrný zisk π = TR/Q  -  TC/Q

-     průměrné π = AR – AC;

-     účetní zisk = TR – TC (ve smyslu explicitních nákladů);

-     ekonomický zisk = TR – TC (explicitní i implicitní náklady);

-     EZ = ekonomický zisk (čistý ekonomický zisk)

Eπ ­­      > 0

            < 0

            = 0 » normální zisk

 

Rovnováha firmy

-     Matematicky odvozena z funkce zisku;

-     MR = MC » zlaté pravidlo maximalizace zisku – porovnává dodatečné náklady na dodatečný výrobek s dodatečnými příjmy, které z tohoto výrobku získáme;

-     problematika optima firmy, kolik má vyrábět, aby byl zisk maximální;

 

 

Firma v podmínkách dokonalé konkurence

Dokonalá konkurence

-     model;

-     typ organizace trhu, který v realitě neexistuje, ale umožňuje nahlédnout na firmy, jak v reálu fungují;

-     vyrábí se stejnorodý, nerozeznatelný, homogenní produkt (blízko je tomu obilí);

-     velké množství malých výrobců s cílem maximalizace zisku;

-     spotřebitelé s cílem maximalizace užitku;

-     stejná cena určená trhem; výrobci jsou pricetakers;

-     dokonalé informace, všichni k nim mají stejný přístup, i spotřebitelé;

 

 

d = individuální poptávka po produkci dané firmy; determinace = vlastnosti

 

 

 

MR = MC = P – jen v dokonalé konkurenci

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odvození křivky nabídky aneb jakých ekon.výsledků může firma dosáhnout v dokonalé konkurenci

 

Případ: EZ > 0

 

-     průměrné π = AR – AC;

-     AR > AC;

-     Vyšrafované místo je průsečík příjmů s optimálním množstvím;

 

 

 

 

 

 

 

 

Případ: EZ < 0 » ztráta » AC > AR

-     ztráty může firma dosáhnout v dokonalé konkurenci pouze v krátkém období;

-     vyšrafované místo je velikost ztráty;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

...pokračování v dokonalé konkurenci...

1)      firma může utrpět ztrátu v krátkém období, ale má to svůj limit » pokud je ztráta velká jako FC; uhradí FC a část VC; TR > VC » firma pokračuje ve výrobě (AR=P>AVC):

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2)      zlom = bod uzavření; TR=VC; P=AVC; ztráta o velikosti FC

 

 

3)      po uzavření » TR

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odvození nabídky – firma nabízí při různých cenách různé množství:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

   Pro každou cenu má firma jiné optimální množství » průsečík Q a P......čili MC=S, ovšem s omezením, kterým je bod uzavření firmy (toto vše platí za předpokladu konstantních cen vstupů);

 

Dlouhé období, případ ČZ > 0

 

- firmy mají menší podíl na trhu » klesá cena do doby, dokud je čistý zisk větší jak 0;

-          pokud by firma měla dlouhodobě ztrátu, tak to nemá vůbec smysl;

-          když firma odejde z odvětví, uvolní tím prostor pro další subjekty;

 

Normální zisk

-          z dlouhodobého hlediska je možný pouze ČZ = 0 » normální zisk;

-          pouze firmy, které mají stejný zisk jako v jiných odvětvích přežijí;

-          účetní zisk je kladný » dlouhodobé optimum » nic nenutí firmu odcházet z odvětví;

-          viz obrázek níže.....

 

 

Tržní nabídka firmy

-          elasticita nabídky = citlivost nabízeného množství na změnu ceny

Esp= %∆Qs / %∆P, vždy vychází > 0

Esp>1 » elastická

Espneelastická

Esp =1 » jednotková

 

Dokonale neelastická    Dokonale elastická

 

 

Rovnováha odvětví v dokonalé konkurenci

-     dílčí » na jednom trhu nějakého zboží;

-     Qd = Qs » jedna tržní cena na trhu;

-     V rovnováze musí být spotřebitelé i firmy » MU = MC – je vyrobeno tolik, kolik je poptáváno;

-     P=MC u firmy platí, pokud firma maximalizuje zisk;

 

 

 

Vztah rovnováhy a efektivnost (alokační efekt)

-     existuje takové rozdělení výrobních faktorů, kdy není možné zvýšit výrobu jednoho výrobku, aniž bychom nemuseli snížit výrobu druhého výrobku;

-     žádný ekonomický subjekt nemůže zvýšit svůj užitek bez snížení užitku někoho jiného;

 

1)      na trhu je méně zboží » MU > MC

bod A je nerovnováha spotřebitele (může zvýšit užitek zvýšením spotřeby);

bod B je nerovnováha firmy (může zvýšit zisk růstem výroby);

nerovnost firem » MU=P>MC

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2)      na trhu je příliš mnoho zboží » MU < MC

bod C je nerovnováha firmy (může zvýšit zisk poklesem výroby);

bod D je nerovnováha spotřebitele (může zvýšit užitek snížením spotřeby);

 

 

 

 

 

Výhody ze směny

a)      u spotřebitele » spotřebitelský přebytek

-     TU = ∑ MU, odečteme skutečné výdaje spotřebitele » TU (∑MU) - výdaj = přebytek spotřebitele (plocha pod křivkou poptávky nad cenou);

-     Vzniká na trhu i v případě rovnováhy;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

b)      přebytek výrobce (firmy)

rozdíl mezi P a MC předchozích jednotek zboží

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na tržní rovnováhu působí:

1)      délka období » čím delší, tím lépe se může firma přizpůsobit situaci;

2)      změna nabídky / poptávky;

3)      velikost současné změny nabídky a poptávky;

4)      elasticita nabídky a poptávky;

5)      sklon křivky nabídky a poptávky;

 

Dynamický model trhu

-     týká se sklonu nabídky a poptávky;

-     teorie pavučiny;

-     na prvním obrázku je konvergující pavučina » S>D » mnoho zboží » tlak na pokles ceny až na úroveň poptávky, postupně se generují menší a menší nerovnováhy (zde se to točí dovnitř);

 

 

 

 

 

 

 

Opakem je divergující pavučina » sklon D > sklon S (nabídka je přizpůsobivější)

 

 

Třetí případ znázorňuje stejné sklony » stabilní pavučina

 

 

 

Nedokonalá konkurence

 

Nedokonalá konkurence (3 základní složky):

1)      formy selhání trhu a příčiny selhání trhu,

2)      charakter nedokonalé konkurence a příčiny jeho vzniku,

3)      srovnání dokonalé a nedokonalé konkurence;

 

Formy a příčiny selhání trhu

1)      efektivnostšpatná alokace zdrojů;

2)      nerovnost – nerovnoměrné rozdělování důchodů, vyplývající z nerovnoměrného rozdělení vlastnictví;

3)      nestabilitacyklický vývoj ekonomiky;

ze samé podstaty maximalizace zisku vyplývá cyklický vývoj

 

Příčiny selhání

1)      externality

2)      veřejné statky

3)      asymetrické informace – nerovnoměrný přístup k informacím;

4)      konkrétní opatření státu – cenové stropy a prahy (regulace nájemného způsobuje nedostatek bytů);

5)      existence nedokonalé konkurence – nejvýznamnější, monopolní síla;

 

Externality

-     nezamýšlené vedlejší efekty výroby / spotřeby; náklady nebo výnosy jsou přenášeny na jiné subjekty, které za ně neplatí;

-     záporná externalita při výrobě – znečišťování životního prostředí při výrobě;

-     kladná externalita při výrobě – vzájemná pomoc dvou subjektů (nechtěná) sad-včely;

-     kladná externalita při spotřebě – můžu mít klidný pocit, že mě v případě nouze zachrání sousedův pes;

-     záporná externalita při spotřebě – nemůžu vylézt na zahradu, protože mě dusí sousedovy květiny;

 

Veřejné statky

1)      pokud poskytujeme veřejný statek jedné osobě, nemůže být poskytován, aniž by byl poskytován jiným osobám – veřejné osvětlení;

2)      pokud je poskytován jedné osobě, ostatním je poskytován s nulovými dodatečnými náklady

čisté veřejné statky: nezměnitelnost, nevylučitelnost ze spotřeby;

 

Charakteristika nedokonalé konkurence a její příčiny

-          reálná podoba trhu;

-          alespoň jeden subjekt je schopen ovlivnit cenu » vyrábí jiný výrobek než ostatní » diferencovaný produkt: fyzicky, prostorově, kvalitou;

 

Příčiny vzniku nedokonalé konkurence

1)      nákladové podmínky; výroba ve velkém množství = menší náklady z rozsahu;

 

Formy přirozených monopolů

 

 

2)      bariéry vstupu do odvětví – komplikují přestup firem z odvětví do odvětví – např. diferenciace produktu, právní restrikce (patent, licence, cla);

3)      přímá opatření státu – cenové stropy, prahy;

4)      asymetrické informace – korupce, lobbing;

5)      politická situace – embargo;

6)      vlastnictví výrobního faktoru je v rukách jednoho subjektu;

 

Shodné rysy dokonalé a nedokonalé konkurence

1)      zlaté pravidlo maximalizace zisku » MR = MC

2)      π = TR – TC » funkce zisku je shodná

3)      v krátkém období (SR): TC = FC + VC

dlouhém období (LR): TC = VC................všechny nákladové funkce jsou stejné;

 

Rozdílné rysy dokonalé a nedokonalé konkurence

1)      křivka poptávky

DK: dokonale elastická poptávka, protože P je dána trhem;

NDK: pokud chce firma prodat další výrobek, musí snížit cenu » proto je d po produkci firmy klesající; d = lineární snižování ceny;

 

2)      příjmy

DK: závislé na ceně;

NDK: směrnice je konstantní, MR klesá dvakrát rychleji, pokud je křivka poptávky lineární;

3)      vztah ceny a MC

DK: P = MC

NDK: P ≠ MC, P > MC » P > MR

Výše ceny vyplývá z monopolní síly: postavení firmy na trhu; Lernerův index: L= (P-MC) / P, L je v intervalu <0,1), pro 1 uzavřeném; čím větší tento index, tím větší schopnost firmy vyšponovat cenu » limitně se to blíží k 1;

 

 

 

4)      individuální nabídka firmy

DK: optimum leží na křivce MC

NDK: nelze odvodit

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5)      výrobní efektivnost (různé tržní situace)

kritériem výrobní efektivnosti je, že chceme vyrábět maximum s minimálními výrobními náklady v krátkém období;

 

 

Formy nedokonalé konkurence

Monopol

-          odvětví, kde je jeden velmi silný výrobce;

-          L se blíží k 1;

-          Specifický výrobek » diferencovaný produkt;

-          Individuální poptávka je zároveň tržní poptávkou;

-          Velké bariéry vstupu do odvětví;

-          Neexistují blízké substituty;

-          3 možnosti vzniku:

1)      důsledkem nákladových podmínekpřirozený monopol;

2)      přírodní monopol – jedna firma vlastní nerostné bohatství;

3)      právní restrikcí » rozhodnutí státu = administrativní monopol;

 

Rovnováha monopolu

-          cíl: maximalizace zisku;

-          největší šponování ceny;

-          začerněný trojúhelník na obrázku znamená: vyrobí se méně, než by se mohlo vyrobit, ta plocha jsou náklady mrtvé váhy a je to projev alokační neefektivnosti:

 

 

 

 

Chování monopolu

-     V krátkém období může dosahovat všech možných výsledků » ztráta, zisk, ČEZ = 0;

-     V Dlouhém období ČEZ = / > 0 » nelze ztráta (ČD jsou výjimka potvrzující pravidlo :-) )

 

Krátké období

-     ČEZ > 0 » AC < AR; AC musí ležet pod křivkou poptávky;

-     ČEZ < 0 » AC > AR; rozdíl mezi AC a cenou = ztráta; firma řeší problém, jestli má dál vyrábět, rozhodne se podle toho, zda-li uhradí příjmy její variabilní náklady..., pokud P > VC, bude pokračovat ve výrobě.

 

 

Protimonopolní regulace

Má donutit lépe využít výrobní faktory, vyrobit více výrobků

 

Druhy protimonopolní regulace

1)      zestátnění je jedna z cest, nejradikálnější, musí pro to být historické předpoklady;

2)      daněstát tímto může monopolu odčerpat mnoho peněz, ovlivní to také exportní politiku těchto firem;

3)      cenová regulace – určení konkrétních cen na úrovní AC;

4)      antitrustová politika – firmám se určí, co nesmí dělat (slučování do fúzí, tajné dohody), to by totiž přestal fungovat trh » ochrana hospodářské soutěže, antitrustové zákony;

5)      ekonomická regulace – firmám se vytváří pravidla, podle kterých si stanovují ceny;

 

Příklad cenové regulace:

-     M – monopolní cena;

-     V bodě R: P = MC;

-     Monopol ztrácí pouze část zisku ( P=MC > AC);

-     J – ztráta monopolního zisku (pouze normální zisk) » AC = AR;

-     toto je regulace na úrovni MC nebo AC;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-     J – monopol má ztrátu, protože AC > AR – ovšem to stát nechce, aby ho nemusel dotovat...

-     R – ztráta monopolního zisku (normální zisk)» AC = AR;

-     M – monopolní cena;

 

 

 

 

 

 

 

 

Oligopol

-          nejčastější typ reálného trhu;

-          několik firem:

1)      silných, ale ne tak, jako monopol;

2)      vzájemně závislé v rozhodování;

3)      homogenní (ocel) i diferencovaný (počítače) produkt, ve své podstatě je vždy diferencovaný » existence místní diferenciace;

4)      ne nepřekonatelné bariéry vstupu do odvětví;

5)      konkurence – nevyplácí se jim konkurovat si cenou;

 

Smluvní oligopol (koluzivní)

-     firmy se tajně dohodnou o ceně, o rozdělení zisku » nezákonné;

-     vyrábějí blízké substituty;

-     vůči světu se to celé odvětví chová jako monopol;

-     v krátkém období všechny možnosti ČEZ, ale v dlouhém období pouze > / = 0;

-     maximalizace zisku za celý oligopol;

-     příklad: OPEC, benzínové pumpy;

-     limitem ceny jsou AR;

 

 

 

 

 

Oligopol s dominantní firmou

-          jedna velká firma, která se chová jako monopol, je pricemaker » stanoví cenu, je suverénní, ale vyplatí se jí přenechat část trhu malým firmám » dokonale konkurenční okraj (lem), kde jsou outsideři, kteří jsou pricetakery;

-          čím vyšší cena, tím více malých firem se může podílet na tomto oligopolu a naopak » podíl dominantní firmy klesá s růstem ceny;

-          kritérium uzavření firmy (bod) – podmínka: AVC = P;

-          konkurenční lem obsazuje prostor mezi těmi malými úsečkami na obrázku;

 

 

 

 

 

Monopolistická konkurence

-          velmi reálný trh, nejefektivnější;

-          podobné dokonalé konkurenci;

-          velké množství malých firem, které jsou ekonomicky slabé, výrobně diferencovaný produkt, velmi blízké substituty, maximalizace zisku, bariéry vstupu jsou velmi malé, snadno překonatelné;

-          firmy si konkurují cenově i necenově;

-          i tyto firmy mohou dosahovat poměrně vysokých zisků;

-          blízká odvětví;;

-          monopolní síla má velmi nízké hodnoty;

 

-          v krátkém období možné všechny ekonomické zisky;

-          křivka poptávky je velmi elastická (hodně substitutů)

-          AR > AC » ČEZ > 0 (SR)

 

Druhý obrázek zobrazuje ztrátu v SR (AR < AC)

 

 

Kritérium bodu uzavření jsou AVC ( AR=P=AVC), Q=0;

-          pro dokonalou konkurenci v dlouhém období tendence k nulovému ekonomickému zisku (AC = AR) » ČEZ = 0 (LR);

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Alokační a výrobní efektivnost

(srovnání výrobních struktur z tohoto hlediska)

 

Alokační efektivnost

-     dokonalé využití vstupů;

-     kritérium alokační ef. = jestli nedochází k plýtvání zdrojů;

-     pro rovnováhu trhu v DK: MC=P=MU;

 

 

 

 

 

DK

 

-     horní vyšrafované políčko znázorňuje přebytek spotřebitele a spodní políčko přebytek firmy;

-     k alokační efektivnosti v NDK dochází, když P=MC;

 

NDK

-     vytečkované políčko označuje náklady mrtvé váhy, což je projev alokační neefektivnosti;

-     P > MC

 

 

 

 

 

 

 

 

-          vyrobí se méně produkce, než by žádal trh a plýtvá se zdroji;

-          celá NDK je alokačně neefektivní;

-          lze to odstranit monopolní regulací;

 

Výrobní efektivnost

-          firmy chtějí vyrábět co nejlevněji dlouhodobě » kritériem je, že firmy vyrábějí optimální výstup s minimem AC v dlouhém období;

-          DK je výrobně efektivní (ČEZ = 0; AC = AR);

 

 

 

Monopol a oligopol zpravidla není výrobně efektivní

 

-          toto je pouze teoretický příklad toho, kdy společnost vyrábí s minimem nákladů » má obří ČEZ – ovšem to je pouze teorie;

 

 

 

↓Oproti monopolistické konkurenci↓, která nemůže být výrobně efektivní kvůli tendenci k ČEZ = 0;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Alternativní cíle firem

Typy firem

-     individuální vlastnictví » živnosti; mají omezené zdroje, ovšem volné rozhodování;

-     skupinové vlastnictví » obchodní společnosti, k.s., a.s. (oddělení vedení a vlastnictví, důležitý pojem kontrolní balík akcií);

-     neziskové » infrastruktura – uspokojují potřeby společnosti;

 

Cíle firem

-     zisk vždy » nezbytné pro růst a rozvoj; zisk maximální, působí na okolí;

-     proniknutí na trh; převaha na trhu; dlouhodobé přežití na trhu; vytlačení konkurence;

 

Maximalizace zisku a obratu

-     důvod existence více cílů firem je omezená racionalita – lidé nejsou dokonale informováni a čas hraje velkou roli » proto nemáme vždy za cíl maximalizaci;

-     firma maximalizující zisk chce co nejvíce snížit náklady a co nejvíce prodat;

-     v reálu firmy neznají své mezní veličiny;

-     max π » MC = MR

 

-     maximalizace obratu (tržeb, příjmu) » MR=0;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

při maximalizaci obratu jsou menší náklady mrtvé váhy » vyšší využití vzácných zdrojů

 

Baumolův model (maximalizace obratu)

-          firma maximalizující obrat musí dosahovat alespoň minimálního zisku, aby se vyvarovala nepřátelskému převzetí

 

 

 

 

 

 

 

 

Trh výrobních faktorů (VF)

 

Podstata a zvláštnosti na trhu VF

-     obchod: práce, půda kapitál (kapitálové statky), přírodní zdroje;

-     jak vyrábět a pro koho – na to by měly trhy VF odpovědět;

-     domácnosti nabízí výrobní faktory na trhu VF, poptávají je firmy;

-     firmy výrobní faktory najímají;

-     z vlastnictví VF domácnostem plynou důchody;

-     poptávka po VF je odvozena poptávkou „d“ – poptávkou po službách;

 

Dvě pojetí individuální nabídky (s) na trhu VF

1)      z pozice toho, kdo nabízí – specifická pro trh práce, půdy, kapitálu;

2)      z pozice firmy (poptávajícího) = individuální nabídka jedné firmy;

 

Poptávka po VF

-          DK: pokud firma maximalizuje zisk, platí zlaté pravidlo maximalizace zisku (MR=MC), pravidlo je zde reformulované » firma porovnává příjmy z mezního produktu MRP (marginal revenue product):

MRP = MFC (marginal factor cost);

MRP – řešíme, kolik výrobních jednotek faktoru najmout;

MRP = MPP * PQ (konstantní cena zboží);

MRP je dodatečný příjem, který získáme zapojením dodatečné jednotky vstupu;

-          předpoklady: short run, zákon klesajících výnosů funguje od první použité jednotky

 

 

 

 

 

 

 

Nákladové veličiny: DK na všech trzích:

 

 

MFC = dodatečný náklad, který musí firma vynaložit na získání dodatečné jednotky vstupu

-          toto je graf DK, DK na trhu výstupu + zákon klesajících výnosů od první jednotky FD;

 

 

 

 

 

 

 

Předpoklady: DK na všech trzích, short run, zákon klesajících výnosů funguje normálně od určitého bodu:

 

 

a nyní NDK

Podmínky NDK a poptávka po VF

-          MRP = MPP * MR – tento vzoreček platí vždy, i v DK (tam se MR = P)

-          PF = cena faktoru

-          MRP klesá rychleji než v DK

 

 

 

 

 

 

Faktory ovlivňující poptávku po VF

1)      cena výrobního faktoru – ta ovlivňuje pouze poptávané množství;

2)      celá poptávka po VF, když se změní poptávka po produkci;

3)      změna ceny substitutu na trhu výstupu, poptávka po výrobních faktorech vzroste;

4)      zvýšení ceny u komplementu, sníží se poptávka po výrobním faktoru;

5)      změna technologie změní také poptávku po VF;

 

Nabídka výrobních faktorů

 

 

PF1 = AFC = 10          PF2 = AFC2 = 11

TFC1 = 1*10               TFC2 = 2*11 = 22

MFC1 = 10                 MFC2 = 12

 

           

 

 

 

 

 

 

Formy cen VF

-     cenou práce je nominální mzdová sazba » mzda

-     cenou půdy je pozemková renta » pachtovné

-     cenou kapitálu je úroková sazba » úrok

 

 

 

Výdělek z VF

1)      transferový výdělek (TRV)– ta část výdělku, kterou by faktor získal při svém nejlepším alternativním využití;

2)      ekonomická renta – to, co člověk získá nad transferový výdělek, obdoba ekonomického zisku firem;

 

Čím méně kvalifikovaný je faktor, tím větší má TRV oproti ER;

 

 

 

 

 

 

            Trh půdy

-     a = úroková renta;

-     omezené zdroje » vertikální nabídka – nabídka půdy je daná;

-     MRP = MFC – podle toho se firma rozhoduje;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Trh práce

Trh práce a mzda

  1. poptávka po práci;
  2. nabídka práce:

a)      individuální křivka nabídky práce (z hlediska jednotlivce)

b)      tržní nabídka práce

  1. rovnováha na trhu práce, v podmínkách DK;
  2. rovnováha na trhu práce, v podmínkách NDK, faktory způsobující nedokonalosti na trhu práce;

 

Poptávka po práci

-          předpoklad: DK na trhu práce;

-          nikdo neovlivní cenu práce;

-          mnoho domácností a mnoho poptávajících firem;

-          firma: QL = ?

-          MRP = MPP * PQ , kde PQ = MR » DK na trhu výrobků a výr.služeb;

-          MRP = MR – když jednotka vstupu vyrobí jednotku výstupu, jinak tato rovnost neplatí;

 

 

 

 

 

DK na trhu práce » platí W = MFCL

 

 

 

Individuální křivka nabídky práce (z hlediska jednotlivce)

-     individuální rozhodující se domácnost » mezi volným časem a spotřebou » spotřeba vychází z teorie užitku;

-     volný čas = čas, který získáme tím, že nebudeme pracovat;

-     spotřeba = spotřebované množství zboží a služeb, které získáme tím, že budeme pracovat;

-     MUH = mezní užitek jedné hodiny volného času = MUC (mzda za hodinu, to malé c znamená consumption);

-     Alternativním nákladem jedné hodiny volného času je spotřeba zboží a služeb, které získáme za hodinu práce;

-     Když se zvedne mzdová sazba, zvýší se nabídka práce » začne působit substituční efekt (SE) a důchodový efekt (IE), přičemž oba působí současně;

 

Substituční efekt = substituce volného času prací » ↑W » ↓H » ↑L

Důchodový efekt = ↑W » ↑H » ↓L

 

IE > SE = už mám vyděláno, chci si také užít volného času;

 

 

 

SE > IE = když mi někdo přidá, budu pracovat déle;

 

 

 

 

 

Proč je tržní nabídka pozitivně skloněná

1)      každý máme jinou transferovou mzdu;

2)      lidé z nižšího transferového výdělku vstupují do vyššího transferového výdělku;

 

DL < SL = tlak na snížení ceny

SL < DL = tlak na růst mzdové sazby

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nerovnováha na trhu práce v podmínkách DK

 

Faktory nedokonalosti na trhu práce

1)      trh práce je ze spousty dílčích trhů práce, které si vzájemně nemohou konkurovat;

2)      nepeněžní rozdíly – někdo pracuje v teple, někdo v televizi, někdo dře v lese;

3)      rozdíly v kvalitě práce;

4)      diskriminace – pohlaví, menšiny;

5)      monopol na trhu práce ze strany poptávky » monopson;

6)      monopol na straně nabídky práce » odbory;

 

Monopoly na straně poptávky po práci

-          monopson » jedna firma v okolí, která poptává práci, NDK na trhu VF » W < MFC;

-          W1 = 10, TFC1 = 10*1, MFC1 = 10

-          W2 = 20, TFC2 = 20*2, MFC2 = 30

-          Situace: DK na trhu výrobků a služeb

 

 

-     MRP = MFC;

-     bod A = rovnováha monopsonu;

-     V NDK na trhu vstupu individuální poptávka po práci odvodit nejde;

 

 

 

 

 

 

 

 

Monopolizace nabídky práce

-          sledujeme cíle odborů » zvyšování mezd, zaměstnanosti – odbory to dělají několika způsoby:

1)      omezováním nabídky práce – snižuje se pracovní doba, prodlužují se dovolené, tendence k prodlužování mateřské » to všechno snižuje nabídku (obrázek vlevo)

2)      přímé zvýšení mzdových sazeb = dojde k nerovnováze natrhu, vznik nezaměstnanosti (spodní obrázek)↓

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3)      růst poptávky po práci – jediná přirozená cesta ke zvýšení mezd, roste poptávka po zboží;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bilaterální monopol: NDK na trhu vstupu i výstupu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Trh kapitálu

sekundární výrobní faktor, protože je předpokladem výrobního procesu

Formy

1)      kapitálové statky (stroje);

2)      finanční kapitál – zůstatky, CP – finanční aktiva;

3)      lidský kapitál – investice do vzdělání, zdraví;

 

Kapitál přináší výnosy

1)      zisk, nájemné

2)      úrok, dividendy

 

DK na trhu kapitálu » výnos kapitálu = tržní úroková míra; firma si musí na kapitálový statek vypůjčit:

1)      musí vstoupit na trh finančního kapitálu,

2)      vstoupit na trh kapitálových statků, kde realizuje investici;

- předpoklady pro výše uvedené body: DK, výnos představuje tržní úr.míra, neexistuje riziko, není inflace, neuvažujeme zdanění;

 

MIE101, přednáška 29.4.05, Džbánková, suplováno Kramešem

 

Rozdělování důchodů

-          John Clark (1847 – 1938) – vyvinul teorii mezní produktivity, Teorie rozdělování, podle něho dostává každý vlastník výrobních faktorů přesně to, co dává té dané společnosti (v DK) » ekonomika je efektivní a spravedlivá, spravedlnost se projevuje v dlouhém období;

 

horní vyšrafovaný trojúhelník = důchod kapitálu, z půdy » nepracovní;

trojúhelník + čtverec dohromady = celý důchod, který je mezi účastníky výroby rozdělován;

čtverec = důchod z práce;

 

 

 

 

 

 

 

 

-          v 19.století existovala volná soutěž – připomíná DK – nejsou upraveny právní vztahy mezi podnikateli a pracovníky, je pouze pracovní smlouva;

 

Směna

-          účastníci se dobrovolně rozhodují;

-          oba jsou vlastníci svých věcí ke směně;

-          nikdo na směně neprodělává;

 

19.století – problém rozdělování

-          dochází k asymetrickému postavení účastníků ve směně – pracovník buď nepřijme pracovní podmínky a může jít k jiné firmě, kde ovšem narazí na ten samý problém;

-          snižovala se mzda a zvyšovalo množství práce – rostla nabídka práce – pracovalo se až 18 hodin denně, pak ženy, děti;

-          80. léta 19.st. – aktéři: odbory – vstupují do tohoto problému, vyrovnávalo se postavení mezi pracovníkem a firmou, nejprve se mluvilo o existenčním minimu » zvýšení mezd;

-          životní standard – zavedl se tento pojem » určitý slušný život domácnosti;

-          odbory = vynucovací nástroj » stávky;

-          pak se do toho přimíchal stát;

- mluvilo se o minimální mzdě na slušný život;

- takto vypadal trh nekvalifikované práce;

= problém » nevyčištěný trh práce » nabídka převyšuje poptávku » nezaměstnanost a mzdové náklady se přelévají do ostatních trhů;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

W * ∆L = P * ∆Q – podnikatel přijme pracovníka, pokud mu vydělá určitou částku;

W = P * (∆Q/∆L) = P* MPL

-     vstupuje do toho sociální zákonodárství » pro podnikatele to znamená zvýšení nákladů na jednotku práce;

-     zákonná doba práce na týden » další zdražení, křivka nabídky práce se posouvá doleva;

-     zákaz práce dětí – další posun křivky S doleva nahoru;

 

20.století

-     na trhu nekvalifikované práce vznikl problém přerozdělování prvotních důchodů (vlastníci výrobních faktorů;

-     otázka: do jaké míry zatěžuje přerozdělování ekonomiku...

 

Přerozdělování

-          transferové platby vlády = důchody, podpory » výdaje, za které vláda nezískává žádný ekvivalent; dáno zákonem, musí být vyplacena přesná výše;

-          nepracující lidé zatíží v budoucnu velmi ekonomiku, neboť roste počet ekonomicky neaktivního obyvatelstva;

-          poměrně značné - od 40 do 70%;

-          neefektivní, brání rozvoji společnosti; argumenty:

a)      s přerozdělováním roste počet úředníků, kteří se o to starají » náklady

b)      argument pro rovnou daň (sazbu) – vysoká míra přerozdělování demotivuje ekonomické subjekty od práce » snížení ekonomické aktivity

-          otázky, jak zvýšit podnět k práci, jak snížit daně;

-          Laferova křivka » za různé daňové sazby může rozpočet získat stejnou částku;

 

 

 

 

 

 

-          výdaje na vědu, výzkum, školství;

-          technická změna je základním impulsem pro zvýšení produktivity práce a na to je dobré školství a věda;

-          Q/L = produktivita práce;

-          K/L = kapitálová vybavenost práce;

 

 

 

 

 

pokud se zvýší nabídka práce, umožní to růst mezd;

 

-          Důchod = cena práce;

-          Nominální důchod = částka peněz;

-          Reálný důchod = množství zboží a služeb;   

-          w/P * počet hodin = mzda;

-          Zaměstnanost je stavová veličina;

-          i * K = důchod z kapitálu, kde i je úroková míra a K je množství;

-          a * A = pozemková renta, kde a je pachtovné;

 

 

Nerovnost v důchodech měříme pomocí Lorenzova grafu

-          rozdělení je absolutně rovné » 100% domácností získá 100% důchodů – jeden z extrémů, druhý extrém je, že jedna domácnost získá 100% důchodů;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-          toto je obrázek skutečnosti = Giniho koeficient

-          G = (A-B)/A

-          G = 1 » absolutně nerovné rozdělení

-          G = 0 » rozdělení absolutně rovné

-          G = (0;1)

-          Podle tohoto koeficientu (G) lze měřit domácnosti podle příjmů a hledají se důvody nerovnoměrného rozdělování důchodů:

 

 

 

 

Důvody nerovnoměrného rozdělování důchodů

  1. rozdíly ve schopnostech
  2. intenzita práce
  3. rozdíly v profesidílčí trhy práce jsou od sebe odděleny a přechod mezi nimi je obtížný (rekvalifikace, stěhování);
  4. rozdíly ve vzdělání
  5. diskriminacepohlaví, rasa

 

Bohatství – souhrn čistých aktiv

-          bohatství je stavová veličina;

-          aktivum umožňuje přenos kupní síly ze současnosti do budoucnosti;

 

-          graf nabídky práce

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Problémy s měřením nerovnosti

1)      transfery v naturáliích – firemní poukázky na obědy + další věci, které nejsou součástí mzdy – firmy se tím vyhnou zdaňovací povinnosti prostřednictvím statků a služeb;

2)      problém chudobymíra chudoby – podíl obyvatelstva, u něhož příjem domácnosti nedosahuje minimální úrovně; vlastní měření chudoby je komplikované;

 

Rozdělení důchodů je prvotní, druhotné, konečné.....

 

Nabídková strana trhu kapitálu

-          úspory domácností = PS (personal savings);

-          spoří i firmyamortizační fond (odpisy) – k financování obnovovacích investic – ty obnovují kapitálovou strukturu v zemi;

-          nerozdělený ziskGBS (grow business saving = nerozdělený zisk + fond amortizace);

-          saldo rozpočtu – rozdíl mezi příjmy a výdaji státu – většinou deficitní;

-          zdroj financí ze zahraničí » příliv kapitálu (NFI);

-          PS + GBS = S (soukromé úspory);

 

Trh kapitálu

Každá forma kapitálu = dodatečný výnos (nájem, zisk, úrok, dividendy);

IB = IR + IN, kde to malé R znamená ?restituční? a N netto;

-          firma si na investice vytváří prostředky (odpisový fond) + vlastní prostředky (prodáním nepotřebného pozemku);

-          předpoklad: nemám prostředky na investování a musím si vypůjčit » musím vstoupit na trh finančního kapitálu pro získání prostředků, pak na trh kapitálových statků, kde nakoupím, co potřebuji;

-          v DK: výnos z kapitálu = tržní úroková míra » neexistuje riziko, inflace, nepředpokládáme, že existuje zdanění;

 

 

 

Nabídka kapitálu

-     trh finančního kapitálu je trh úspor, kde si firmy mohou vypůjčovat;

-     úspory musí být ochoten někdo uspořit (část důchodu domácností, který nebyl utracen);

-     úspory S (savings) = domácnosti za své úspory » náklady, újma N vyžaduje úrok V (výnos); úspory představují odloženou spotřebu do budoucna;

-     ∆S = S1 – S0, kde ∆S je úrok (i), S0 je to, co uložíme;

-     úroková míra = ∆S / S0 * 100 (je to v procentech....);

-     N» ↑SK

-     N>V » ↓S= klesají úspory;

-     N=V » SK (rovnováha);

-     SR: nabídka kapitálu = fixní – dána uspořenou částkou za minulá období;

-     LR: se zvýšením úrokové míry jsou domácnosti ochotny více spořit » nabídkapozitivní sklon a je funkcí úrokové míry;

 

Poptávka po kapitálu

-          dána tím, jak jsou potřeba investice;

-          firmy porovnávají příjem z mezního produktu s mezními náklady na faktor (v DK: MC na faktor = i); MRP = MFC = i

-          MFC > MRP » ↓DK

-          MFC < MRP » ↑DK

-          MFC = MRP » rovnováha

-          Poptávka po kapitálu je dána příjmem z mezního produktu a je klesající funkcí úrokové míry;

 

Rovnováha na trhu kapitálu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-          za poklesem poptávky po kapitálu je mezní produktivita kapitálu;

-          proti snížení úrokové míry působí technický pokrok – jeho důsledkem je, že se mezní produktivita posouvá doprava, proto úroková míra neklesá tak rychle;

-          v důsledku snížení produktivity kapitálu dochází ke snížení úrokové míry;

 

Firma na trhu kapitálových statků

-          firma provádí ~ reálnou investici na tomto trhu;

-          nepřímá metoda výroby = investice do kapitálových statků;

-          rozhodování firmy = podle míry kapitálového výnosu = kolik peněžních jednotek přinese jedna proinvestovaná koruna = ČZ / náklady na investici;

-          míra výnosu r = čistý výnos / náklad na investici;

-          diskontujeme současné prostředky do budoucnosti nebo naopak – metoda současné hodnoty = přepočítání budoucích výnosů na jejich současnou hodnotu » kolik musím dnes uložit do banky, abych po uplynutí n let při úrokové míře i získal tolik, kolik mi přinese investice;

-          odúročitel = 1/ (1 + in)n = kolikrát nižší je současná hodnota částky Sn, kterou obdržím na konci n-tého roku;

-          současná hodnota toku budoucích výnosů z kapitálového statku                                                          PV (SH) = N1/(1+ir) + N2/(1+ir)2.........., kde N je roční výnos z investice;

-          alternativním nákladem obětované investice je úrok;

-          anuita – konečný počet období;

-          Ni – čistý roční výnos z kapitálového statku v i-tém roce životnosti, která je n let;

-          r = NOP » I, kde NOP jsou náklady obětované příležitosti;

-          SH = PV (present value);

-          I < PV » budu investovat;

-          NPV = PV – I, kde I je proinvestovaná částka;

-          Za poptávkou je MRP = MFC pro rozhodování;

 

Všeobecná rovnováha

1)      základní pojmy a předpoklady

2)      efektivnost ve výrobě

3)      efektivnost ve směně

4)      efektivnost product mixu

 

Základní pojmy a předpoklady

-          dílčí rovnováha = na jednotlivých trzích;

-          všeobecná rovnováha = rovnováha na všech trzích současně;

-          model 2 x 2 x 2 slouží k zachycení interakce trhů, předpoklady modelu:

  1. barter – naturální směna,
  2. uzavřená ekonomika,
  3. dva druhy zboží, dva výrobní faktory, dva lidé » dohromady 6 trhů,
  4. DK,
  5. spotřebitel maximalizuje užitek,
  6. výrobci maximalizují zisk;

-          efektivnost = pokud existuje více možností (prospěšných činností), nelze zvýšit jednu z těchto činností bez snížení té druhé;

-          efektivnost ve výrobě = nelze zvýšit výrobu jednoho statku, aniž bychom snížili výrobu druhého statku;

-          efektivnost ve směně = spotřební efektivnost = nemůže být jednomu spotřebiteli polepšeno, aniž bychom pohoršili druhému;

-          celková efektivnost = sladění možností výroby s preferencemi spotřebitelů (hledáme správnou kombinaci);

 

Výrobní efektivnost

-          pomocí hranice výrobních možností = všechny kombinace výrobků, které mohou být vyrobeny pomocí daných VF;

-          hranice odvozena ze smluvní křivky (CC)

-          klesající výnosy, produktivita » proto konkávní tvar a rostou alternativní náklady;

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Směrnice hranice produkčních možností

 

-          směrnice = mezní míra transformace produktu MRPT (marginal rate of product transformation) = kolik jednotek zboží se musíme vzdát, abychom mohli vyrobit jednotku dalšího zboží (jiného)

-         MRPT = ∆Y/∆X = MPPY/ MPPX = MCX/MCY

 

Efektivnost ve směně

-          pomocí box diagramu (Edgeworth);

-          efektivnost směny – závisí na vkusu spotřebitelů a preferenci;

-          složením indiferenčních map nakonec dostaneme krabicový (box) diagram a najdeme společné preference;

 

bod H = efektivní;

bod F = oba spotřebují jiné množství » nemají oba maximální užitek;

-          rovnovážné body na CC (contract curve) » efektivní body směny;

-          sklony indiferenčních křivek A,E jsou stejné;

-         sklon indiferenčních křivek: ∆Y/∆X = MUX/MUY = MRS

-          na CC platí: MRSA = MRSE

 

Efektivnost product mixu

 

 

- bod G splňuje podmínku » tečna q je rovnoběžná s r;

- MRS = MRPT

- Sklon indiferenční křivky = sklon hranice produkčních možností;

- Efektivnost můžeme nastolit prostřednictvím cen;

 

Tržní selhání a mikroekonomická politika státu

 

Tržní selhánídůsledky, příčiny, základní pojmy

-          příčiny: jednotlivá tržní selhání (monopol, externality, veřejné statky, asymetrické informace);

-          hospodářská politika = stanovení cílů státem, stanovení cest k těmto cílům v oblasti ekonomiky;

-          mikroekonomická politika státu

  1. vymezuje tržní podmínkyprávní, legislativní rámec fungování » pravidla hry
  2. tvorba cen
  3. rozdělování
  4. eliminace tržních selhání
  5. vymezení vlastnických práv

-          monopolní síla » důsledkem je nerovnoměrná alokace zdrojů, příliš vysoká cena P>MC » alokační neefektivnost;

 

Reakce státu na odstranění monopolní síly

 

Antimonopolní politika

-          kontrola růstu monopolů;

-          ochrana konkurentů před nežádoucími praktikami monopolů;

-          podpora drobného a středního podnikání;

 

 

Státní ekonomická regulace

-          na trzích i ve firmách;

-          stanovení pravidel » tvorba cen, úroveň služeb, bezpečnosti, atd.;

-          jak by se firmy chovat měly;

 

Cenová regulace

-          centralizované ceny konkrétních výrobků;

-          cíl = snížení monopolního zisku » ↓P a ↑Q

-          zpomaluje reakci firem na tržní signály » neefektivní;

 

Zestátnění = nejradikálnější řešení, k němuž jsou třeba historické předpoklady;

 

Externality

-          vedlejší nezamýšlené efekty výroby / spotřeby, kde výnosy / náklady jsou přenášeny na jiné subjekty, které za ně neplatí;

-          nejsou regulované trhem, je to tržní selhání;

 

Coaseho teorém

-          bez ohledu na počáteční rozdělení vlastnických práv, je konečný výsledek efektivní, za předpokladu, že počáteční zákonné rozdělení vlastnictví je dobře definováno a že transakce týkající se obchodu s vlastnickými právy mají nulové náklady;

 

Záporné externality ve výrobě

 

SMC = soukromé náklady původce externalit

SMC = MC + EMC

SMC = společenské (celkové) MC

MC = soukromé mezní náklady = dodatečné náklady, které vznikají v důsledku záporné externality;

-          celkový efektivní výstup QE < Q1 – je třeba, aby se vyrábělo méně (QE);

-          opatření státu: ve velikosti EMC daň » růst MC na úroveň SMC;

-          sankce: stanovení limitů Q, daně, subvence (na instalaci ochranného zařízení);

-          odstranění příčin: přesně vymezit vlastnická práva (vymanitelnost);

-          podpora internalizace externalit (fúze);

 

 

 

 

 

 

 

Kladné externality ve výrobě

 

Kladné externality = původce nebere v úvahu dodatečný užitek, který jeho činnost přináší jinému ekonomickému subjektu;

-          společenský (celkový) MU » SMU = MU + EMU;

-          MU – soukromý mezní užitek, který daná činnost přináší jejímu původci;

-          EMU – externí mezní užitek = dodatečný užitek, který získávají jiné subjekty;

-          Celkový efektivní výstup QE > Q1

-          Opatření státu: poskytování dotací na pokrytí EMU (nebo části EMU);

 

 

Veřejné statky

-          Nevylučitelnost ze spotřeby, nezmenšitelnost (čisté veřejné statky mají obě tyto vlastnosti);

-          financovány ze státního rozpočtu;

-          problém černého pasažéra;

 

 

D1,D2 = poptávky dvou spotřebitelů po veřejném statku (MU, který spotřebitel získá při spotřebě každé úrovně výstupu);;

D = agregátní křivka poptávky (křivka ochoty zaplatit) = vertikální součet D1 a D2 = součet MU obou spotřebitelů pro každou úroveň výstupu;

 

Optimum

-          částky, které by oba spotřebitelé byli ochotni zaplatit dohromady za dodatečnou jednotku statku, přesně pokrývají náklady na poskytnutí této dodatečné jednotky;

-          MC = ∑MU » efektivní množství veřejného statku;

 

Asymetrické informace

-          informace nejsou zdarma;

-          s informacemi by měl stát zacházet jako s veřejným statkem;

-          utajované činnosti;

-          morální hazard – vztah principal agent – např. pojistné události vzniklé „schválně“;

-          nepříznivý výběrméně kvalitní zboží vytlačuje z trhu více kvalitní zboží » vyplatí se koupit si více levných šmejdů než jednu kvalitní věc;

 

Obchodníci



Kurzovní lístek
Kurzy měn
1EUR25.875
1USD22.100
1CNY3.305
100SKK89.059
1PLN6.017
1CAD16.797
1GBP29.157
Česká investiční konference
Indexy

PX
S&P 500
DAX
NYSE
HSI
IBEX
ITLMS.MI
^FCHI
NIKKEI 225

-0,63%

+0,16%

+2,66%

+0,44%

-0,75%

+0,00%

+2,05%

+2,37%

+0,31%

Doporučujeme

ePojištění.cz
největší srovnávač pojištění v ČR.


Spolehlivé srovnání finančních produktů hledejte na Úspory.cz.


Prodej a pronájem bytů v Praze a okolí.


Pořiďte si sídlo společnosti na lukrativní adrese.


Ušetřete za paušál, srovnejte si výhodné mobilní tarify zde.


Nechte založení společnosti na profesionálech z Pbo.cz.


Patria.cz největší investiční portál s real-time daty.


Forex
Měnové páry, forex obchodování.


Atraktivní práce
Nabídky atraktivní práce.


Makléřské zkoušky
Školení, testy, informace pro burzovní makléře.


www.etfs.czExchange Traded Funds


Investice a informace o trzích


Ropa a komoditní trhy

Literatura